Řez broskve a meruňky

od používateľa **vysloužil** » 02 Apr 2023, 09:16

PeterM napísal: ↑
01 Apr 2023, 17:44
Ešte k pôvodnej otázke, na obrázku je asi 20-25 ročný semenáč broskyne, bol dva krát zrezaný na pahýl lebo sme cho chceli vyrúbať len potom dostal amnestiu, potom dvakrát vyrašil zo spiacich púčikov a neskôr v r. 2017 sa mi ho dokonca podarilo preštepiť!

Takže áno, broskyňa sa dokáže v pohode obnoviť ak je vitálna.

Je možné, že semenáč se chová trochu jinak než ušlechtilá odrůda. S broskvoněmi tolik zkušeností nemám, ale když porovnám vitalitu, hojivost a obrůstání semenáčů jabloní ve srovnání s odrůdou, rozdíly jsou značné.

od používateľa **Mikeš13** » 01 Apr 2023, 21:34

Tady byly v sadech minimálně třicetileté stromy (převážně na broskvomandloních). Potom to nechali několik let ladem a nakonec vše vyklučili.

od používateľa **PeterM** » 01 Apr 2023, 17:44

Ešte k pôvodnej otázke, na obrázku je asi 20-25 ročný semenáč broskyne, bol dva krát zrezaný na pahýl lebo sme cho chceli vyrúbať len potom dostal amnestiu, potom dvakrát vyrašil zo spiacich púčikov a neskôr v r. 2017 sa mi ho dokonca podarilo preštepiť!

Takže áno, broskyňa sa dokáže v pohode obnoviť ak je vitálna.

od používateľa **PeterM** » 01 Apr 2023, 17:39

Hawkeye napísal: ↑
30 Mar 2023, 21:03

PeterM napísal: ↑
30 Mar 2023, 20:01
...tendencia by mala byť aby bol strom bez sekundárných konárov, čiže máme primárne/kostrové/ konáre a potom už len terciálne, t.j. jednoročné rodivé drevo a žiadne ypsilonká a pod.
Tak to si nemyslím, že by to bolo takto nevyhnutné, ono to ide aj s tými 'sekundárnymi' konármi a 'ypsilonkami'. Len je potrebný dôkladný a detailný rez. Používam techniku krátkeho rezu (Du Breuil) v kombinácii so skracovaním rodivých výhonkov. Stromy potom nevyhoľujú. Koruny netvarujem ako kotlovité, ale niečo na spôsob modifikovaných pyramídových.
Na fotkách sú odrody Flamingo, Cresthaven a Benedicte.
H.

Presne ako hovoríte, treba potom robiť dôkladný a det. rez a to väčšina ľudí nerobí len všetko vystrihajú z prostriedku stromu lebo to tak povedal Hričovský a potom pestujú palmy...

Ináč ja som ten rez na kostrové konáre + jednoročné drevo nevymyslel, odkukal som to od pánov z videa/a oni to maju od Talianov, podla ich slov majú takto oveľa vyššie % plodov triedy AAA, u mňa to tak je tiež/:

je to v maďarčine ale stačí vidieť

https://www.youtube.com/watch?v=eqXDv8T1at0&t=258s
https://www.youtube.com/watch?v=tXa_nK-8JlI
https://www.youtube.com/watch?v=MH2mFX0GUa0

od používateľa **andre.marek** » 01 Apr 2023, 17:27

Ono těch starých broskvoní podle mě moc není díky tomu jejich růstu. Starý neudržovaný strom vyholí větve strašně daleko, při úrodě se zlomí a strom potom zajde na následné houbové infekce.
Zase kdo se o stromy stará, chce produkci ovoce, tak po delší době strom vymění - z důvodu vyholování, zmenšování sklizně ev. nezvládnutí zmlazení, houbové infekci atd..

od používateľa **vysloužil** » 01 Apr 2023, 16:48

Řekl bych, že v produkčních sadech nebudou vidět příliš dlouhověké broskvoně ani v těch teplých polohách.
V mírně zanedbaných zahradách na Slovácku jsem viděl broskvoně celkem neurčitého věku, ale vzhledem k tloušťce kmene a hlavních vyholených větví bych hádal vyšší desítky let.

od používateľa **Hawkeye** » 01 Apr 2023, 15:40

Ďakujem za odpoveď.

H.

od používateľa **Mimmo** » 01 Apr 2023, 15:33

Hawkeye napísal: ↑
01 Apr 2023, 13:51
Otázka na Mimma: videli ste počas Vášho pobytu v Bulharsku aj staré stromy broskýň v dobrom (vitálnom) stave ? H.

Neviděl jsem. Předpokládal bych je možná v kraji Silistra. I na Slovensku jsou vidět i starší stromy, hlavně při samosběru. Nejstarší jsem viděl někde u Komárna. Možná dneska zestárly a dosud žijí i broskve v sadu patřícímu Plantexu (Veselé), ale mám jen fotku z roku 2010. Na Moravě občas vidím starší broskve u Hodonína. Mají větve prvého řádu silné kolem 10cm.

od používateľa **Hawkeye** » 01 Apr 2023, 13:51

vysloužil napísal: ↑
01 Apr 2023, 13:37
Já mám podobnou zkušenost jako M.H. Teplejší poloha lepší půda jdou obvykle ruku v ruce. Čím lepší poloha i půda, tím větší má broskvoň přírůstky, tím víc je květních pupenů po celé délce letorostu, tím častěji se najdou vitální větvičky i uprostřed koruny. Ty lze s výhodou použít jako tažné při odříznutí víceleté větve.
Tam, kde je víc zima a půda je horší, těžší, studenější, ty větvičky uvnitř koruny pravidelně zasychají, takže zmlazení stromku na tuto větvičku je nemožné. Důsledkem je nezadržitelné vyholování a krátká životnost broskvoně.
Mám na zahradě místa s různou půdou a nějaké chráněné zdí domu. Rozdíly jsou nejen v době kvetení, ale i v celkové vitalitě stromků, včetně jejich vyholování.

Treba asi brať do úvahy, že broskyne (aj marhule) nie sú pôvodný ovocný druh v našich zemepisných šírkach.
Aj v teplých rovinatých oblastiach ČR a SR sú trebárs 15-ročné broskyne už vlastne brané ako 'dôchodkyne' (aj keď sú aj výnimky). Marhule žijú dlhšie, tam nájdeme aj stromy staré niekoľko desaťročí (pokiaľ ich predtým nezahubí monilióza).

Otázka na Mimma: videli ste počas Vášho pobytu v Bulharsku aj staré stromy broskýň v dobrom (vitálnom) stave ? H.

od používateľa **vysloužil** » 01 Apr 2023, 13:37

Já mám podobnou zkušenost jako M.H. Teplejší poloha lepší půda jdou obvykle ruku v ruce. Čím lepší poloha i půda, tím větší má broskvoň přírůstky, tím víc je květních pupenů po celé délce letorostu, tím častěji se najdou vitální větvičky i uprostřed koruny. Ty lze s výhodou použít jako tažné při odříznutí víceleté větve.
Tam, kde je víc zima a půda je horší, těžší, studenější, ty větvičky uvnitř koruny pravidelně zasychají, takže zmlazení stromku na tuto větvičku je nemožné. Důsledkem je nezadržitelné vyholování a krátká životnost broskvoně.
Mám na zahradě místa s různou půdou a nějaké chráněné zdí domu. Rozdíly jsou nejen v době kvetení, ale i v celkové vitalitě stromků, včetně jejich vyholování.