Není to přímo odpověď na váš dotaz, ale tuším 2008 byla mírná zima a téměř všechny pecky z meruňky vysypané na zem mi zjara vyklíčily. Byla toho asi stovka. Vloni jsem pecky na zkoušku ukládala do tvarovek vedle záhonů. Zatím nevyklíčila ani jedna.
Ale klasické postupy velí vlhký písek a nenechat zmrznout.

Děkuji mnohokrát za cenné rady, pokud se myrobalanum bude dařit zkusím naočkovat redhavenku, tu ryngly co mam k dispozici a na pár kouskách zkusim i meruňku abych se utvrdil, že je to marné :)) chystam se vsechny myrobalany presadit cca do 5l nadob, tak snad prezijou... na příští rok si připravím i pecky redhaven a at mam s čím srovnavat.
A poprosim i o nejake plody te ryngle abych zkusil vysev primo ryngle a nasledne ockovani nebo roubovani meruňky primo na podnož

Ještě jsem se chtěl zeptat, proč zastřihávat hlavní kořen a proč sazite pecky broskve pouze napovrch a ne do země?

ZR sbírám v předjaří ze spadlých plodů ponechaných pod stromem, kde pecky již velice ochotně pukají a klíčí. Měruňkové a broskvové vůbec - uvnitř je jádro většinou shnilé.

VM. napísal: ↑

13 Apr 2024, 13:04

Mrkněte u spodu mi přijde že bylo něco naroubovano, je tam videt šikmá linie stejne jako nahoře u roubu. Možná se nevyvedla koruna tak nahore mohli naroubovat podruhé?
Jinak i zelena renkloda jak vidíte dělá odnože, loni jsem zkusil naškrabat kůru a zabalit do hlíny, jestli si nepustí vlastní kořeny a bohužel bez úspěchu:)

Takže meruňku nebudu zkoušet očkovat na myrobalany evidentně je to slepá cesta a raději na myrobalan dat ryngly. Ryngle může byt jakykoli druh nebo musim sehnat vyloženě zelenou renklodu? Raději bych nějakou samosprašnou a to renkloda neni

Ono se tím mezištěpením slivoně nakonec moc času neztratí. Je tam jedno radikální zakrácení navíc. Přesněji teď ty nově rostoucí semenáčky myrobalánů naočkujete v létě nad zemí 10-20cm slivkou ( proto se snažím v první rok aby nebyly ty myrobalány moc přerostlé - příliš tlustý kmínek u spodu, to se pak špatně dopasovává očko/roub na 20mm kmínek. Pohodlné je očkovat na +-10mm kmínek u spodu. Příští rok vyroste z těchto oček od země slivka minimálně přes 1m špičák na který v létě naočkujete v cca 1m odrůdu meruňky, nebo až po zimě naroubujete v 1m meruňku.

Jinak mám ten samý stromek ULA u Uh. Ostrohu, u mě tam žádná stopa po očkování nad zemí není. Takže si myslím taky, že v tom vašem případě podle fotky se jednalo o dvoják, jednu větev ZR odstřihli a vzniklo takové rozhraní.

Štěpánka.3 napísal: ↑

13 Apr 2024, 12:44

M.H napísal: ↑

13 Apr 2024, 11:03

Stratifikoval tady někdo pecky úspěšně v ledničce?

Před pár lety jsem na podzim čerstvé pecky z broskvoní a mandloní vyloupala, namočila a ve vlhkém kokosovém substrátu dala do ledničky. Klíčilo snad všechno, ale moc brzy. Ještě v zimě jsem to musela zasadit do truhlíku a udržovat v chladné místnosti na okně.

Díky.
Měl jsem totiž ještě jinou hypotézu o stratifikaci. Zkusím příště dát pecky do ledničky a porovnat. Akorát ty pecky nerozbíjím, nepotřebuji jich mnoho, tak si počkám které se samy otevřou. U myrobalánu jak jsem psal se otevřely letos všechny pecky a klíčily, broskvoně jen 15%, nejméně bylo meruněk, tak 5% přirozeně vyklíčilo... ale semenáče meruněk už moc nepotřebuju, hodí se jen do zahrad s lepší půdou.

VM. napísal: ↑

13 Apr 2024, 13:04

Mrkněte u spodu mi přijde že bylo něco naroubovano, je tam videt šikmá linie stejne jako nahoře u roubu. Možná se nevyvedla koruna tak nahore mohli naroubovat podruhé?
Jinak i zelena renkloda jak vidíte dělá odnože, loni jsem zkusil naškrabat kůru a zabalit do hlíny, jestli si nepustí vlastní kořeny a bohužel bez úspěchu:)

Takže meruňku nebudu zkoušet očkovat na myrobalany evidentně je to slepá cesta a raději na myrobalan dat ryngly. Ryngle může byt jakykoli druh nebo musim sehnat vyloženě zelenou renklodu? Raději bych nějakou samosprašnou a to renkloda neni

Naspodu by to mohlo být očkování, ale spíš bych si tipnul jen na seříznutou podnož.
Oulinská i Ontariu jsou samosprašné, ale myslím, že lze jako mezištěp použít jakoukoli kulturní slivoň. Nevím o tom, že by některá měla s meruňkami špatnou afinitu.

Mrkněte u spodu mi přijde že bylo něco naroubovano, je tam videt šikmá linie stejne jako nahoře u roubu. Možná se nevyvedla koruna tak nahore mohli naroubovat podruhé?
Jinak i zelena renkloda jak vidíte dělá odnože, loni jsem zkusil naškrabat kůru a zabalit do hlíny, jestli si nepustí vlastní kořeny a bohužel bez úspěchu:)

Takže meruňku nebudu zkoušet očkovat na myrobalany evidentně je to slepá cesta a raději na myrobalan dat ryngly. Ryngle může byt jakykoli druh nebo musim sehnat vyloženě zelenou renklodu? Raději bych nějakou samosprašnou a to renkloda neni

M.H napísal: ↑

13 Apr 2024, 11:03

Stratifikoval tady někdo pecky úspěšně v ledničce?

Před pár lety jsem na podzim čerstvé pecky z broskvoní a mandloní vyloupala, namočila a ve vlhkém kokosovém substrátu dala do ledničky. Klíčilo snad všechno, ale moc brzy. Ještě v zimě jsem to musela zasadit do truhlíku a udržovat v chladné místnosti na okně.

Většinu koupených meruněk mám na (zřejmě selektovaných) myrobalánech. Dvě jsou mé vlastní, jedna na myrobal. semenáči s mezištěpem Katinky, druhá na odkopku Domácí švestky. Obě rostou dobře, odnožování planého myrobalánu je známý problém.
V jedné staré knize jsem četl, že jádra pro semenáče broskvoní se mají brát z co nejpozději zrajících odrůd (ideálně z vinohradnických broskví), prý mají lepší klíčivost. Jinde zase psali, že vhodný je semenáč odrůdy, kterou chceme štěpovat. Realizace by mi přišla dost komplikovaná.
Jednu koupenou broskvoň (RH) mám na myrobalánu, řekl bych, že oproti brosk. semenáčům líp snáší sucho.
Vyséval jsem jádra Zelené renklódy, ale klíčilo jich málo a růst slabý. Myslím, že líp by rostly semenáčky samosprašného Ontaria, které je o dost vitálnější.
Za zkoušku by taky stály odkopky nebo semenáče durancií (jsou samosprašné), mají pěkné pravidelné kořeny a odnožují jen málo.

Stratifikoval tady někdo pecky úspěšně v ledničce?

Kdyžtak zkuste příště část pecek stratifikovat venku v zimě v květináči umístěném tak aby nepromrzal, klidně i v tom písku. Třeba se příjde na to kde byla chyba.

U prodejců podnož meruňka s podnoží Zelená ryngle znamená že kořen je ZR, na ní je hned naštěpená meruňka - někdy u země nebo u té ULA to štěpili výše - myrobalán tam vůbec není. Možná to ,,spodní štěpení" nad zemí klame, je to jen seříznutá větev z původní ZR. Bylo by divné na podnož ZR dělat mezištěpení.

Když prodávají meruňku na myrobalánu, tak byl použitý vždy školkařský selektovaný myrobalán s osvědčenou afinitou k meruňkám, takže oni štěpí meruňky přímo na myrobalán. Vyrývám odkopky z pod stromu kupované švestky ( podnož myrobalán) - ty jsou selektované, meruňky se dají štěpit na ně přímo.

Myrobalány vyrostlé z pecek z pod keře u cesty jsou plané - neselektované, pro meruňky by se měla naštěpit vložka ze slivoně, nechám vyrůst z ní rovnou 1m vysoký kmen kvůli lepší mrazuodolnosti kmene - dvě mouchy jednou ranou.

ZR mi zatím každý rok zmrzla v poupatech, strom pěkně rozkvete a uvnitř samé černé plůdky, takže neplodí, pecky nemám. Druhá věc u ZR je uvedeno cizosprašná, takže pecky nebudou čistě ze ZR, ale kříženci? Jak to mají školky, mají opravdu semenáče ZR z pecek, nebo laboratorní vegetativní podnože?

Broskvoňová podnož se mi pro broskvoně osvědčila (není tu vápenatá půda). Očkovat broskvoně na myrobalány taky jde, ale není to moc rozšířené - už se to tady probíralo, důvody jsou neznámé. Chce to vysadit a pozorovat, růst, kvetení a porovnat s brosvoňovými semenáči. Zatím nevidím problém. Jednu špatnou vlastnost podnož myrobalán oproti jiným ( broskvoňovým) podnožím má - podrůstá výhony z kořene, možná to je ten důvod že je lepší broskvoňová podnož pro broskvoně, na vápenatých půdách kde se broskvoňovým podnožím nedaří se nabízí broskvomandloň GF677.