od používateľa vysloužil » 15 Júl 2023, 13:36
MiKo napísal: ↑15 Júl 2023, 12:24
Ano, je možné že jsou to výmladky z kořenů, ikdyž spíš si myslím že jsou to opravdu semenáčky.
Ale nic s nima dělat nebudu, protože jsou na cizím pozemku a mají ke 3 metrům výšky.
Ten nejmenší je na rozhraní mého a sousedního pozemku a má 2,5 m. Třešinky miniaturní.
Uvedl jsem to jen jako zajímavost. Tři rostou ve zpustlém vinohradě, až letos jsem si jich všiml.
U nás se se semenáčky třešní prakticky vůbec nesetkávám. V trávníku s neudržovanou půdou to třešňová pecka nemá se zakořeněním snadné. Veškerý podrost ve starých sadech vyrůstá z kořenů. Snaha o jejich dobývání za účelem použití coby podnož končila většinou neúspěšně, neboť výmladky vyrůstaly ze silného kořene bez vlastních kořínků.
Nejčastější a asi i nejlepší podnoží v minulosti byla bělokorá ptáčnice, která mívala světlejší a o málo větší plody než klasické ptačky (s tmavou kůrou) s drobnými černými a velmi aromatickými třešinkami.
Plané třešně lze poznat nejen podle plodů, mají i trochu jiný fenotyp. O něco menší a světlejší listy, tenčí letorosty a poněkud odlišný - řekl bych pravidelnější - růst a nasazování větví. Semenáče (kříženci dvou) ušlechtilých odrůd se obvykle liší od matečné dřeviny jen málo.
S výmladky Coltu, mahalebky a Giselly jsem se nesetkal. Nejspíš proto, že naštěpovaná ušlechtilá odrůda roste bujněji a nic nenutí kořeny vytvářet další nadzemní část. Usuzuji tak ze zkušenosti s myrobalány, které odnožují tím víc, čím slaběji roste odrůda na nich.
[quote=MiKo post_id=44193 time=1689416658 user_id=186]
Ano, je možné že jsou to výmladky z kořenů, ikdyž spíš si myslím že jsou to opravdu semenáčky.
Ale nic s nima dělat nebudu, protože jsou na cizím pozemku a mají ke 3 metrům výšky.
Ten nejmenší je na rozhraní mého a sousedního pozemku a má 2,5 m. Třešinky miniaturní.
Uvedl jsem to jen jako zajímavost. Tři rostou ve zpustlém vinohradě, až letos jsem si jich všiml.
[/quote]
U nás se se semenáčky třešní prakticky vůbec nesetkávám. V trávníku s neudržovanou půdou to třešňová pecka nemá se zakořeněním snadné. Veškerý podrost ve starých sadech vyrůstá z kořenů. Snaha o jejich dobývání za účelem použití coby podnož končila většinou neúspěšně, neboť výmladky vyrůstaly ze silného kořene bez vlastních kořínků.
Nejčastější a asi i nejlepší podnoží v minulosti byla bělokorá ptáčnice, která mívala světlejší a o málo větší plody než klasické ptačky (s tmavou kůrou) s drobnými černými a velmi aromatickými třešinkami.
Plané třešně lze poznat nejen podle plodů, mají i trochu jiný fenotyp. O něco menší a světlejší listy, tenčí letorosty a poněkud odlišný - řekl bych pravidelnější - růst a nasazování větví. Semenáče (kříženci dvou) ušlechtilých odrůd se obvykle liší od matečné dřeviny jen málo.
S výmladky Coltu, mahalebky a Giselly jsem se nesetkal. Nejspíš proto, že naštěpovaná ušlechtilá odrůda roste bujněji a nic nenutí kořeny vytvářet další nadzemní část. Usuzuji tak ze zkušenosti s myrobalány, které odnožují tím víc, čím slaběji roste odrůda na nich.
