V. na zahrada.cz napísal: Do určování třešní bych se nepouště, až na pár vyjímek, jako je odrůda Van. Krátká stopka, křupavá dužnina a plod rozdělený výraznou rýhou na dvě půlky (jako zadek).

Půlky třešně mají, popis sedí, takže ty naše budou Van. Před 35 lety byl také menší výběr odrůd než je tomu dnes.

Van je podobný, měl jsem ho kdysi přiroubovaný, ale zdálo se mi, že měl delší stopku. Ale možné to je.

Také máme třešeň s podobnými chutnými plody, krátká stopka, strom stáří odhadem také 40 let. Fotka je z 6.7. Tipuji Van.

Nechci zakládat nové vlákno, tak to dávám sem. U sousedů za plotem rostou tři stromy třešní - tři odrůdy, stáří snad kolem 40 let (?). Jedna je Kordia, druhá mi připomíná Granát, ta třetí zraje zhruba týden před Kordií a je výrazná svým tvarem a hlavně poměrně krátkou stopkou, navíc je dosti chutná. Nedaří se mi jí zatím určit. Neměli by jste nějaký typ?
Děkuju.

Na fotografii v porovnání s Kordií.

Mám višeň na mahalebce (omylem mi byla poslána na mahalebce, požadoval jsem Colt) v těžké jílovité půdě a zatím roste poměrně dobře. Odrůdy na Coltu údajně vykazují nižší plodnost a vyšší náchylnost k mrazové mu poškození. Nemohu posoudit bo plodnost třešní je tu většinou bídná na jakékoliv podnoži.

S mahalebkami nemám žádné zkušenosti, hodí se prý spíš do písčitých půd, což u nás rozhodně není. Ptáčnice jsem sledoval dlouho, často se jednalo o původně štěpovaný strom, u něhož korunu někdo ulomil, uschla, nebo jinak odumřela. Pozoroval jsem zhruba dva typy: první je typická ptáčnice s černými plody výrazné sladké chuti, s tmavší kůrou. Druhá bujněji rostoucí s červenými plody a světlejší kůrou. Ta by asi měla být lepší. Zkoušel jsem třešně štěpovat na semenáče višní, ale byl to debakl. Silnější větve na tenkém kmínku, který měl sklon se lámat.

To bylo pro mě docela zajímavé, přestože se snažím kmínky peckovin raději vápnit. Nejsem si však jistý, že bych u desetiletého stromku poznal podle kůry ptáčnici nebo odrůdu. Dá se to poznat? Druhá věc: znamená to, že mahalebky by se měly používat spíše pro višně než pro třešně? Pravda je, že se mi na ně višně chytají o něco lépe. A hlavně, vím o desítkách stromků mahalebky, které kvetou a zrají v různou dobu. Možná by i jako podnož byla vhodnější ta, která kvete později, ale plodí dříve (?).

Bývaly doby, a chytré knihy to psaly, že stromky třešní se štěpují (roubují) v korunce na podnož bělokoré ptáčníce. Mahalebka byla tehdy jen pro višně, Colt teprve začínal a o Giselách nebylo slechu. Důraz se kladl právě na to, aby kmínek byl tvořen podnoží, neboť dřevo ptáčnice je odolnější mrazu i klejotoku, kmínky jsou pěkně rovné a kůra hladká, světlá. Ale dají se takové stromky dneska koupit? Což o to, u moderních slaběrostoucích podnoží bych chápal, že jsou očkovány těsně nad zemí, přepokládá se zakrslý tvar, nízký kmínek, kratší životnost stromku. Jenže i čtvrt a polokmeny na ptáčnicích a Coltech se prodávají očkované nízko, kmínek je tvořen odrůdou a korunka (pokud je) bývá zapěstována z předčasného obrostu. Školka takovou sazenici vypěstuje rychleji, ale je to možná na úkor dalších desítek let života stromu. Co když četné pěstiteské neúspěchy vězí právě v tom, že tmavá kůra se oproti světlé ptáčnic na jaře více prohřívá?