já pomalu začínám. M9 vysazený na podzim 2020 měl plody zatím drobné, ale ujaté rouby na jiných stromcích dopadly lépe. W.

[quote=hugovotr post_id=27091 time=1657437738 user_id=127]
Název vlákna je převzat ze starého fóra, je v něm samozřejmě nadsázka. Každopádně v mém sadě má Topaz místo jisté. I po likvidaci těchto dvou mi zůstanou čtyři.
Proti strupovitosti a padlí ošetřuji všechny jabloně stejně, ať se jedná o rezistent nebo ne. Ono to taky při husté výsadbě s rosičem jinak nejde.
[/quote]

Já s Topazem pomalu končím. V mojí poloze vidím jako hlavní důvody: drobné plody, chuť s převládající kyselostí, citlivost k Elsinoe pyri.

Název vlákna je převzat ze starého fóra, je v něm samozřejmě nadsázka. Každopádně v mém sadě má Topaz místo jisté. I po likvidaci těchto dvou mi zůstanou čtyři.
Proti strupovitosti a padlí ošetřuji všechny jabloně stejně, ať se jedná o rezistent nebo ne. Ono to taky při husté výsadbě s rosičem jinak nejde.

[quote=Daník post_id=27079 time=1657405381 user_id=194]
Krátce po té, když jsem si pořídil Topaz na M26, zavládlo nadšení. První plody byly solidní velikosti, příjemné nakyslé či svěží chuti a nadstandardní skladovatelnosti. Nezanedbatelně trpěly na hořkou pihovitost i padlí, ale považoval jsem to za drobné pihy na kráse. Přerouboval jsem proto Topazem několik stromů na mámině zahradě v Beskydech. Mateřský M26 mezitím zašel na nekrózu krčku (podobně jako fotrovi Hugovi, jen během jediného roku). Přeroubované stromy Topazem prakticky bez výjimky začaly plodit drobné plody a po prolomení rezistence proti strupovitosti se staly jednou z nejpostiženějších odrůd (na zahradě bez chemického ošetření). V podmínkách, kde se třeba Ontario chová téměř jako rezistent.... Kdybych to byl býval věděl ;) . Topaz proto považuji za odrůdu vhodnou tak pro intenzivní produkci na slabých podnožích a s nezbytným chemickým ošetřením proti strupovitosti, padlí i fyziologické skvrnitosti.
Plusy: docela dobrá tvarovatelnost stromu na slabších vřetenech s jedním terminálem, chuť, skladovatelnost.
Mínusy: nekrózy, padlí, fyziologická skvrnitost, prolamování rezistence na strupovitost, zdrobňování plodů a zahušťování větví na přeroubovaných starších stromech.
Pro mě je Topaz překonaný, ale nějaké vřeteno na slabší podnoži v udržované zahradě má své opodstatnění.IMG_20220709_125408.jpgIMG_20220709_125408.jpg
[/quote]
[quote=PepaS post_id=27080 time=1657415827 user_id=132]
No ono to letos s tou strupovitostí bude asi horší. U mne i stromky , které ji dosud neměli ji letos mají.
Takže rezistenty se stávají nerezistentními. Je fakt, že nestříkám , ale asi budu muset začít.
[/quote]

Ten pojem "rezistencia" je relatívny, preto ho aj zvyknem dávať do úvodzoviek. Áno, Topaz má viacero nedostatkov, okrem iného aj sklon k zhubnej chorobe fytoftóre krčka, tiež napríklad aj k ELFS (Elsinoe leaf and fruit spot). To, že tzv. monogénová "rezistencia" na podklade prítomnosti génu Vf bola už dávno niektorými rasami Venturie inaequalis prekonaná (takzvane "prelomená"), je dobre známe. V tomto smere veľmi záleží od podmienok resp. lokality pestovania a tzv. 'infekčného tlaku'. Sú oblasti - tá moja k nim chvalabohu patrí - kde problém s chrastavitosťou Topazu zatiaľ nie je (pritom mu dávam výrazne redukovanú 'dávku' fungicídov). Chuť Topazu je delikátna, avšak ak to má s ním vyzerať tak ako na Daníkových fotkách, tak samozrejme nemá zmysel 'veci lámať cez koleno' a Topaz treba vyradiť.
Záverom: monogénová rezistencia voči chrastavitosti je dnes už obsolentná záležitosť a významní šľachtitelia (ÚEB, Holovousy) sa uberajú smerom, ktorým je rezistencia na tzv. polygénovom podklade. Viaceré nové odrody z týchto pracovísk ju už majú vo svojom genóme. Príroda nespí, bráni sa, vznikajú stále odolnejšie "rasy" Venturie, takže tento 'zápas' je pravdepodobne nikdy sa nekončiaci. Bojuje sa v ňom o to, aby sme mohli dopestovávať jablká s minimálnou pomocou fungicídov (ideálne úplne bez), a teda čo najzdravšie. IH

No ono to letos s tou strupovitostí bude asi horší. U mne i stromky , které ji dosud neměli ji letos mají.
Takže rezistenty se stávají nerezistentními. Je fakt, že nestříkám , ale asi budu muset začít.

Krátce po té, když jsem si pořídil Topaz na M26, zavládlo nadšení. První plody byly solidní velikosti, příjemné nakyslé či svěží chuti a nadstandardní skladovatelnosti. Nezanedbatelně trpěly na hořkou pihovitost i padlí, ale považoval jsem to za drobné pihy na kráse. Přerouboval jsem proto Topazem několik stromů na mámině zahradě v Beskydech. Mateřský M26 mezitím zašel na nekrózu krčku (podobně jako fotrovi Hugovi, jen během jediného roku). Přeroubované stromy Topazem prakticky bez výjimky začaly plodit drobné plody a po prolomení rezistence proti strupovitosti se staly jednou z nejpostiženějších odrůd (na zahradě bez chemického ošetření). V podmínkách, kde se třeba Ontario chová téměř jako rezistent.... Kdybych to byl býval věděl ;) . Topaz proto považuji za odrůdu vhodnou tak pro intenzivní produkci na slabých podnožích a s nezbytným chemickým ošetřením proti strupovitosti, padlí i fyziologické skvrnitosti.
Plusy: docela dobrá tvarovatelnost stromu na slabších vřetenech s jedním terminálem, chuť, skladovatelnost.
Mínusy: nekrózy, padlí, fyziologická skvrnitost, prolamování rezistence na strupovitost, zdrobňování plodů a zahušťování větví na přeroubovaných starších stromech.
Pro mě je Topaz překonaný, ale nějaké vřeteno na slabší podnoži v udržované zahradě má své opodstatnění.[attachment=0]IMG_20220709_125408.jpg[/attachment][attachment=0]IMG_20220709_125408.jpg[/attachment]

[quote=hugovotr post_id=26121 time=1654930140 user_id=127]
Letos jsou u obou Topazů s poškozeným krčkem výrazně světlejší listy oproti zdravým, rok od roku je rozdíl větší. Nejspíš je na podzim nahradím.
[/quote]

Fytoftóra krčka jablone (Phytophtora cactorum) to nebude - pri nej býva typická gaštanovohnedá farba a lézia má iný výzor. A tiež priebeh býva rýchlejší a viac devastačný.
Ťažko povedať, čo bolo primárnou príčinou takéhoto poškodenia. Niekedy ňou býva (netvrdím že v tomto prípade je resp. bol) škodca menom podobník okankovitý/nesytka jabloňová. Je tu o ňom vlákno (foto 1). Húsenice tohto hmyzu môžu poškodiť kôru stromov, špeciálne jabloní, pričom s obľubou si vyberajú bázu kmeňa. Ich "kôrokazná" činnosť môže byť prvotným spúšťačom následného devastačného pôsobenia sekundárnych hubových alebo bakteriálnych patogénov. Pri spozorovaní príznakov poškodenia tam už húsenice škodcu nemusia byť, takže aj keď práve ony "otvorili bránu" pre hubové/bakteriálne patogény, ako primárna príčina "rakovinového" chátrania stromku unikajú diagnostike. Preto je tento škodca mimo pozornosti záhradkárov a je pre väčšinu z nich prakticky neznámy. IH


[attachment=2]Screenshot_20220611-205028_Chrome.jpg[/attachment]
[attachment=1]Screenshot_20220611-205018_Chrome.jpg[/attachment]
[attachment=0]Screenshot_20220611-205007_Chrome.jpg[/attachment]

Letos jsou u obou Topazů s poškozeným krčkem výrazně světlejší listy oproti zdravým, rok od roku je rozdíl větší. Nejspíš je na podzim nahradím.

I přes takto poškozený krček Topazy přežívají už řadu let. Podnož M26. Odstranil jsem starý nátěr, larvy hmyzu, napadenou kůru. Trochu odhrabu a vyzkouším Lac Balzam.

Larixovi závidím těch 1000 mm srážek. A určitě krásnou krajinu. Trochu méně už občasnou návštěvu medvěda.