od používateľa Ivan Hlavatý » 10 Júl 2022, 08:34
Daník napísal: ↑10 Júl 2022, 00:23
Krátce po té, když jsem si pořídil Topaz na M26, zavládlo nadšení. První plody byly solidní velikosti, příjemné nakyslé či svěží chuti a nadstandardní skladovatelnosti. Nezanedbatelně trpěly na hořkou pihovitost i padlí, ale považoval jsem to za drobné pihy na kráse. Přerouboval jsem proto Topazem několik stromů na mámině zahradě v Beskydech. Mateřský M26 mezitím zašel na nekrózu krčku (podobně jako fotrovi Hugovi, jen během jediného roku). Přeroubované stromy Topazem prakticky bez výjimky začaly plodit drobné plody a po prolomení rezistence proti strupovitosti se staly jednou z nejpostiženějších odrůd (na zahradě bez chemického ošetření). V podmínkách, kde se třeba Ontario chová téměř jako rezistent.... Kdybych to byl býval věděl
. Topaz proto považuji za odrůdu vhodnou tak pro intenzivní produkci na slabých podnožích a s nezbytným chemickým ošetřením proti strupovitosti, padlí i fyziologické skvrnitosti.
Plusy: docela dobrá tvarovatelnost stromu na slabších vřetenech s jedním terminálem, chuť, skladovatelnost.
Mínusy: nekrózy, padlí, fyziologická skvrnitost, prolamování rezistence na strupovitost, zdrobňování plodů a zahušťování větví na přeroubovaných starších stromech.
Pro mě je Topaz překonaný, ale nějaké vřeteno na slabší podnoži v udržované zahradě má své opodstatnění.IMG_20220709_125408.jpgIMG_20220709_125408.jpg
PepaS napísal: ↑10 Júl 2022, 03:17
No ono to letos s tou strupovitostí bude asi horší. U mne i stromky , které ji dosud neměli ji letos mají.
Takže rezistenty se stávají nerezistentními. Je fakt, že nestříkám , ale asi budu muset začít.
Ten pojem "rezistencia" je relatívny, preto ho aj zvyknem dávať do úvodzoviek. Áno, Topaz má viacero nedostatkov, okrem iného aj sklon k zhubnej chorobe fytoftóre krčka, tiež napríklad aj k ELFS (Elsinoe leaf and fruit spot). To, že tzv. monogénová "rezistencia" na podklade prítomnosti génu Vf bola už dávno niektorými rasami Venturie inaequalis prekonaná (takzvane "prelomená"), je dobre známe. V tomto smere veľmi záleží od podmienok resp. lokality pestovania a tzv. 'infekčného tlaku'. Sú oblasti - tá moja k nim chvalabohu patrí - kde problém s chrastavitosťou Topazu zatiaľ nie je (pritom mu dávam výrazne redukovanú 'dávku' fungicídov). Chuť Topazu je delikátna, avšak ak to má s ním vyzerať tak ako na Daníkových fotkách, tak samozrejme nemá zmysel 'veci lámať cez koleno' a Topaz treba vyradiť.
Záverom: monogénová rezistencia voči chrastavitosti je dnes už obsolentná záležitosť a významní šľachtitelia (ÚEB, Holovousy) sa uberajú smerom, ktorým je rezistencia na tzv. polygénovom podklade. Viaceré nové odrody z týchto pracovísk ju už majú vo svojom genóme. Príroda nespí, bráni sa, vznikajú stále odolnejšie "rasy" Venturie, takže tento 'zápas' je pravdepodobne nikdy sa nekončiaci. Bojuje sa v ňom o to, aby sme mohli dopestovávať jablká s minimálnou pomocou fungicídov (ideálne úplne bez), a teda čo najzdravšie. IH
[quote=Daník post_id=27079 time=1657405381 user_id=194]
Krátce po té, když jsem si pořídil Topaz na M26, zavládlo nadšení. První plody byly solidní velikosti, příjemné nakyslé či svěží chuti a nadstandardní skladovatelnosti. Nezanedbatelně trpěly na hořkou pihovitost i padlí, ale považoval jsem to za drobné pihy na kráse. Přerouboval jsem proto Topazem několik stromů na mámině zahradě v Beskydech. Mateřský M26 mezitím zašel na nekrózu krčku (podobně jako fotrovi Hugovi, jen během jediného roku). Přeroubované stromy Topazem prakticky bez výjimky začaly plodit drobné plody a po prolomení rezistence proti strupovitosti se staly jednou z nejpostiženějších odrůd (na zahradě bez chemického ošetření). V podmínkách, kde se třeba Ontario chová téměř jako rezistent.... Kdybych to byl býval věděl ;) . Topaz proto považuji za odrůdu vhodnou tak pro intenzivní produkci na slabých podnožích a s nezbytným chemickým ošetřením proti strupovitosti, padlí i fyziologické skvrnitosti.
Plusy: docela dobrá tvarovatelnost stromu na slabších vřetenech s jedním terminálem, chuť, skladovatelnost.
Mínusy: nekrózy, padlí, fyziologická skvrnitost, prolamování rezistence na strupovitost, zdrobňování plodů a zahušťování větví na přeroubovaných starších stromech.
Pro mě je Topaz překonaný, ale nějaké vřeteno na slabší podnoži v udržované zahradě má své opodstatnění.IMG_20220709_125408.jpgIMG_20220709_125408.jpg
[/quote]
[quote=PepaS post_id=27080 time=1657415827 user_id=132]
No ono to letos s tou strupovitostí bude asi horší. U mne i stromky , které ji dosud neměli ji letos mají.
Takže rezistenty se stávají nerezistentními. Je fakt, že nestříkám , ale asi budu muset začít.
[/quote]
Ten pojem "rezistencia" je relatívny, preto ho aj zvyknem dávať do úvodzoviek. Áno, Topaz má viacero nedostatkov, okrem iného aj sklon k zhubnej chorobe fytoftóre krčka, tiež napríklad aj k ELFS (Elsinoe leaf and fruit spot). To, že tzv. monogénová "rezistencia" na podklade prítomnosti génu Vf bola už dávno niektorými rasami Venturie inaequalis prekonaná (takzvane "prelomená"), je dobre známe. V tomto smere veľmi záleží od podmienok resp. lokality pestovania a tzv. 'infekčného tlaku'. Sú oblasti - tá moja k nim chvalabohu patrí - kde problém s chrastavitosťou Topazu zatiaľ nie je (pritom mu dávam výrazne redukovanú 'dávku' fungicídov). Chuť Topazu je delikátna, avšak ak to má s ním vyzerať tak ako na Daníkových fotkách, tak samozrejme nemá zmysel 'veci lámať cez koleno' a Topaz treba vyradiť.
Záverom: monogénová rezistencia voči chrastavitosti je dnes už obsolentná záležitosť a významní šľachtitelia (ÚEB, Holovousy) sa uberajú smerom, ktorým je rezistencia na tzv. polygénovom podklade. Viaceré nové odrody z týchto pracovísk ju už majú vo svojom genóme. Príroda nespí, bráni sa, vznikajú stále odolnejšie "rasy" Venturie, takže tento 'zápas' je pravdepodobne nikdy sa nekončiaci. Bojuje sa v ňom o to, aby sme mohli dopestovávať jablká s minimálnou pomocou fungicídov (ideálne úplne bez), a teda čo najzdravšie. IH