Snížením vrcholu v tomto případě by jste měl podpořit obrůstání spodní části. Vždy ale záleží na konkrétní odrůdě. U některých odrůd se tvoří boční obrost později, ale většinou v horní polovině a spodek zůstane vyholený.

Ok. Rozumiem.
A s tým v pravo nemám ešte počkať? Má len 2 roky.
Čítal som že až neskôr vyženie bočný obrast. Či nie?

K dotazu návštěvníka. Sloupcovka vlevo je ideální. Postupně se boční plodonosný obrost prodlužuje. Tento stromek bych nezkracoval. U stromku vpravo jsou dvě možnosti. Buď bych jej nezkrátil, přihnojil dusíkem, zda dodatečně odspodu obroste, což je bez záruky. Nebo spíše bych terminál hloboko sestříhl na některý vegetační pupen. Pokud by tam takový nebyl, i na květní s tím, že bych po vyrašení vyštípl květy a nechal růst pouze růstový. / Květní pupeny u jabloní bývají většinou smíšené /. V takovém případě však vyrostou pod vrcholem většinou i dva konkurenční letorosty. Ty bych co nejdříve palcem vylomil. Středovou osu pod novým vrcholem bych zbavil případných bočních plodonošů a letorostů . Stromek bych rovněž podpořil v růstu dusíkem. Dávku dělím na dvakrát, koncem března a koncem dubna.

Show must go on ... (foto 1).

Komentár Mirka Přasličáka k pojmu 'stĺpovité' viď foto 2. H.

Zdravím vo spolok.

Mám tri stĺpové jablone. Krásne prírastky. Ale len do výšky. Žiadny bočný obrast. Viď foto. Hlavne tá na pravo. Majú 3 roky.
Mám ešte počkať? Alebo ustrihnúť vrchol? Čomu som sa chcel vyhnúť.
Ďakujem

Na podnoži MM106 Charlesi žádné sloupcovky nemám. Takže vlastní zkušenost nemám. Na podnožích M26 sadím asi 60 cm od sebe. Boční obrost nenecháván delší než 30 cm. Na mých nivních půdách i na této podnoži rostou dost bujně. V pátém roce některé jsou vysoké i 4 metry. Vzdálenost od souseda musíte volit takovou, aby jste mu nestínili. Záleží na domluvě. Mám výsadbu sloupcovek na podnoži M9 ve sponu 50 cm těsně u plotu, ale za plotem mám polní cestu. Výhodou je, že nepotřebuji opěrné kůly. Středovou osu kotvím k pletivovému plotu. Plodonoše občas prorůstají pletivem a nějaký plod vroste do pletiva. To moc neřeším. Příjde do moštu.
Vzdálenost mezi jednotlivými stromy bych volil podle charakteru růstu jednotlivých odrůd a způsobu řezu / tvarování /. České střížovické odrůdy rostou slaběji. Ty bych si troufnul sázet i 60 cm od sebe s tím, že bych je vedl na jednu středovou osu přísně sloupcovitě. U některých je potřeba si pomoci i letním řezem jako u Goldlane a Lambady. Rovněž Pompink a Pomredrobust jsou snadno pěstovatelné v sloupcovitém tvaru. Totéž platí u odrůd Herald a Slendera. Nekteré zejména zahraniční odrůdy tvoří silný delší boční obrost a je potřeba určitých zkušeností při tvarování a i spon bych volil větší, tak jeden metr. / Goldcats, Garden Fontane ..../. Ale těm posledním bych se raději při nákupu vyhnul.
Ještě bych si dovolil zmínit jednu možnost co s bujnou sloupcovitou odrůdou, rostoucí na bujnější podnoži, než by vyhovovalo. Nadměrnou růstovou sílu potlačím, budu li stromek pěstovat ve tvaru svícnu. Ne s jednou středovou osou, ale se dvěmi nebo třemi. Tento způsob však rozhodně vyžaduje dobrou znalost teorie řezu a nějaké praktické zkušenosti. Tim rozhodně nemýním, že je nemáte. Myslím to všeobecně.

přasličák napísal: ↑

28 Feb 2024, 19:34

Takže musím na štafle. Nedovedu si představit tyto ještě na bujnějších podnožích jako M7 či MM106, na kterých jsou většinou nebízeny sloupcovité odrůdy. Řez sloupcovitých odrůd je poněkud odlišný od řezu klasických tvarů.

Ja som zámerne objednal na mm111, ale podu mam horšiu, ilovitú.
Chcem sa spýtať, na akú vzdialenosť ich sadíte ? Koľko od plota, a akú vzdialenosť od seba ?

Včera jsem se pustil do řezu sloupcovitých jabloní. Část výsadby mám na podnoži M26 a už některé mají výšku 4 metry. Takže musím na štafle. Nedovedu si představit tyto ještě na bujnějších podnožích jako M7 či MM106, na kterých jsou většinou nebízeny sloupcovité odrůdy. Řez sloupcovitých odrůd je poněkud odlišný od řezu klasických tvarů. Jsou různé přístupy k tomuto řezu. Pravdou je, že řez sloupcovek je daleko méně pracný. Je však potřeba upozornit na značné rozdíly v růstu jednotlivých odrůd. Ne všechny rostou úzce sloupcovitě. Je rozdílná i intenzita růstu. U některých odrůd přemýšlím, co je na nich sloupcovitého. V příloze je několik fotek stromů po předjarním řezu. Plodonosný obrost většinou neredukuji řezem. řeším to ruční probírkou plůdků v červnu, což u sloupcovek považuji za nutnost.

Na lednové degustaci v Holovousech jsme měli možnost ochutnat zajímavý hybrid jabloně sloupcovitého růstu UEB 4857/1. Jedná se o křížení odrůd Gala x Redspring. Za mne velice chutné jablko. Chuťově velmi připomíná odrůdu Gala, takže její příznivci se mají na co těšit. Hybrid je na rozdíl od Galy rezistentní ke strupovitosti , má štíhlý, typicky sloupcovitý růst. Jedná se o ranně zimní odrůdu.

Rondo a Sonet by měly vydržet jen do konce ledna. V hlubokém sklepě snad vydrží aspoň o něco déle. Pozdně zimní jablka se mi na podzim neurodila. Takže spoléhám jen na tyto sloupovky.