[quote=Matus post_id=36008 time=1677711123]
Plané jablone s malinkými a trpkými jabĺčkami v mojom okolí východného Slovenska v lesoch nie sú vzácnosť. Často na nich natrafím pri potulkách lesom. Dokonca sa mi zdá, že planých hruštičiek je ešte viac. Rozmýšľal som, že zozbieram vrúble, štepy týchto planých odrôd, naštepím na podnož A2 a našlo by sa aj vhodné miesto na lúke obklopenej lesmi s najvhodnejším priesečníkom okolitých dedín, tj. v okruhu 3 km žiadna dedina a tam by som ich vysadil. Jednak by sa zachovali staré plané jablone a na druhú stranu s najväčšou pravdepodobnosťou by sa opelili navzájom, čo by mohli byť teoreticky dobré podnože pre dlhoveké stromy. Ale s tými podnožami je ta často lotéria vo vlastnostiach, predsa len podnože A2, prípadne MM106 a pod. sú istota. A samozrejme dôležitý faktor zver, pravdepodobne by to mali stromčeky konkurenčne ťažšie.
[/quote]

Nie su to semenáče?
V lesoch to často nie je Malus sylvestris, ale semenáč nejakej ušlachtilej odrody. Tie semenáče potom sa samovoľne šíria po lese a majú vlastnosti rôzne.
Inak jablon plana je fakt vzácnosť. Priemer plodov ma len cca 2 cm. Semenáčov je veľa hlavne v okoli lesných chodníkoch.
Ale možno niekde vo vašom okolí rastu fakt plané jablone, neviem.

Plané jablone s malinkými a trpkými jabĺčkami v mojom okolí východného Slovenska v lesoch nie sú vzácnosť. Často na nich natrafím pri potulkách lesom. Dokonca sa mi zdá, že planých hruštičiek je ešte viac. Rozmýšľal som, že zozbieram vrúble, štepy týchto planých odrôd, naštepím na podnož A2 a našlo by sa aj vhodné miesto na lúke obklopenej lesmi s najvhodnejším priesečníkom okolitých dedín, tj. v okruhu 3 km žiadna dedina a tam by som ich vysadil. Jednak by sa zachovali staré plané jablone a na druhú stranu s najväčšou pravdepodobnosťou by sa opelili navzájom, čo by mohli byť teoreticky dobré podnože pre dlhoveké stromy. Ale s tými podnožami je ta často lotéria vo vlastnostiach, predsa len podnože A2, prípadne MM106 a pod. sú istota. A samozrejme dôležitý faktor zver, pravdepodobne by to mali stromčeky konkurenčne ťažšie.

[quote=MiKo post_id=17731 time=1634739586 user_id=186]
Asi jsem objevil v okolí jednu jabloň lesní. Jabka se jíst dají, žádná větší hořkost v nich není. Přisypu je do kvasu k ostatním jabkám.
[/quote]

Přesně stejné plané jabloně, jako jsou na vaší fotce, rostou u nás. Napočítal jsem jich 10. Rostou hodně do výšky a mají na větvích trny. Dají se jíst až po zmrznutí.

Pokud se skutečně jedná o planou lesní jabloň (a plody tak i vypadají), je to docela vzácnost. Její semena se hodí pro vypěstování bujně rostoucích podnoží pro kmenné tvary. Ale může to být i podrůstající podnož po odumření ušlechtilého štěpu. Lesní jabloň tvoří v dospělosti mohutné koruny a na starším dřevě má trny. Podnože jsou spíš keřovité a trnité jen málokdy.

Asi jsem objevil v okolí jednu jabloň lesní. Jabka se jíst dají, žádná větší hořkost v nich není. Přisypu je do kvasu k ostatním jabkám.

Rafael, M.V.: Děkuju vám, když se letos urodí, tak to vyzkouším.

O ulici výše než bydlím, je nějaká okrasná jabloň, kde kdysi všechny plody opadávaly a zůstaly na zemi. Již cca 8 let pravidelně plody zmizí beze stopy, neb místní vietnamská komunita je očeše (sám jsem viděl).
Je zajímavé, že o dvě ulice níž jsou v parku 2 okrasné jabloně, které vietnamci nesklízí. Budu se jich muset zeptat. Bohužel obrázky nemám a do sklizně je daleko.

Vyráběl jsem v minulosti likér, kdy jsem místo višní použil pěstované třešně. Dobré to moc nebylo. Ptáčnice by byly nejspíš lepší surovinou, ostatně jejich přidání do třešňového kvasu umí vylepšit chuť i aroma třešňovice. Přesto si myslím, že by takovému likéru prospěl přídavek něčeho kyselejšího.

Nezkoušel. Neměl jsem zdroj. Objevil jsem sice v jednom pololese plantáž divokých třešní, ale byly máloplodicí a vysoké.
*
Ale Vy to určitě zkuste. Není to žádná věda. Jen plody jemně pomačkat a zalít lihem. V poměru cca 1:1, tak aby byly všechny plody ponořené. Macerace aspoň 14 dnů, nebo lépe aspoň měsíc
Pak zcedit a macerát v nějaké vyšší skleněné nádobě nechat samovolně vyčeřit. Chce to nějaký čas a možná i šetrné stáhnutí čistého podílu několikrát opakovat.
Cukr se přidává ve formě sirupu až v závěrečné fázi po úplném vyčištění macerátu. A taky i voda ke zředění koncentrátu. Podle vlastní chuti.
Přídavek bylin a koření je v počáteční fázi možný, někdy i vítaný, ale já jsem od toho časem ustoupil. Pokud je dobrá surovina, je to zbytečné.
Přišel jsem na to časem i sám, ale kolektiv "degustátorů" mi to taky potvrdil.
*
Nazdraví

Když už se tu zmínil likér. V okolí mám jedno zajímavé pláně-třešeň s malými černými plody, které mají specifickou sladko-hořko-mandlovou chuť. Vždycky, když je trhám, tak si říkám, že by z nich musel být výborný likér, ale zatím jsem ho nezkoušel. Chtěl bych se místních zkušených likérníků zeptat - nezkoušeli jste někdy dělat likér z podobných "neušlechtilých" třešní?